Historie ruské vodky

Ruská vodka - Tento pojem se ve všech jazycích světa stal takovým známým a obecně přijímaným, jak skotská whisky jamajský rum, české pivo či francouzské víno. Má to své jednoznačné historické i technologické důvody. V různých zemích se vyrábí vodka různé kvality a podle různých receptů, avšak pouze ruská vodka je klasickým a pravým nápojem tohoto druhu.
Proč? Odpovědět jedním slovem je mimořádně těžké. Nebo ještě přesněji: je to nemožné.
Vedlo by to ke zjednodušení otázky a neodhalilo by to podstatu. Vždyť posuďte sami.

Co to je ruská vodka?

Říci, že vodka je velmi starý nápoj, znamená neříct o ní nic, vždyť většina specifických národních nápojů světa má tradiční původ, sahající hluboko do historie. Říci, že vodka je osobitý nápoj, znamená jen velmi obecné vyjádření, které s nulovou vypovídací hodnotou. Všechny nápoje se přece navzájem liší něčím svérázným, speciálním, dokonce i ty špatné. V čem spočívá osobitost vodky?

Chválit vodku jako silný destilát, který srazí z nohou i zdravého chlapa, znamená přitakávat banálním představám o pseudoruskej exotice - medvědech, trojky, samovar a podobných rekvizitách - a banalizují tento jakostní destilát a neinformovat o jeho skutečných vlastnostech. Ani z historického hlediska to nebude pravda: v Rusku přece existovaly tužší lihoviny, které srážely z nohou - a dokonce mnohem starší než vodka.

Stručně řečeno žádné přívlastky, ani ty nejsilnější, ani ty nejjemnější, nejsou schopny objasnit podstatu neopakovatelnosti ruské vodky. A přitom není nutná ohlušující, zvučný a prázdná reklama, ale klidné a přesvědčivé vyprávění, spolehlivé věcné informace o tom, jak v Rusku vznikla a rozvíjela se výroba vodky a jaké jsou její charakteristické specifické rysy, které ji vyčleňují ze jiných alkoholických nápojů světa. Pouze takové vyprávění bude přesvědčivé pro moderního zdravě přemýšlejícího člověka, protože ať to zní jakkoliv paradoxně, ruská vodka je nápojem lidí střízlivých, kteří si i přejí zůstat střízlivými. Pokud je pijáků jedno, co pije, jen ať ho to co nejrychleji opije, pořádnému a rozvážnému člověku to ani zdaleka jedno není, protože má zájem zůstat při smyslech a střízlivý. A je to právě ruská vodka, a pouze ona, která zaručuje zachování jasného umu i při pozdvižené náladě, nehledě na obsah alkoholu. Proč? Jak to?

Právě o tom je naše vyprávění. Úvodem je třeba zdůraznit, že samotné slovo "vodka", ačkoli je celosvětově populární, je historicky mladší než samotný destilát. Tento název se zrodil až po tom, co se během dlouhého období na základě lidových zkušeností ověřovali vlastnosti tohoto výjimečného destilátu. Slovo "vodka" se stalo jakýmsi oceněním jedné z nejvýraznějších, viditelných vlastností vody - křišťálové průzračnosti. "Vodka" totiž v ruštině znamená zkratku názvu, něžné slovo od slova voda, čili "řidička" či "vodenka".

Právě průzračnost, podobná jiskřivé průzračnosti čisté vody z horského potoka nebo pramene, propůjčila vodce je název. A tento název jí přisoudili i vědci: pro její chemickou čistotu, tajemnost a zároveň jednoduchost, které se rovnají jednoduchosti a tajemnosti samotné vody, a na neposlední místě i pro zvláštní technologii výroby, v jejímž rámci dokonale čistá voda hraje mimořádně důležitou roli.

Historie ruské vodky

Jak je známo, umění destilace alkoholu a výrobu lihu přinesli s sebou do Evropy Mauri, kteří dobyli jižní část Pyrenejského poloostrova. Tato technologie se brzy rozšířila na sever. V 14. století se již destilovány v Katalánsku

Za vynálezce brandy považujeme katalánského alchymisty Arnolda de Villanova, který destilovat víno již roku 1334. Brzy se destilační proces rozšířily i do jiných zemí - do Anglie (1485), Skotska (1490 - 1494), Německa (1520 - 1522), kde se rozběhla výroba ginu, whisky a brandy z příslušných surovin a zhruba stejnou technologií.

V Rusku se historie výroby lihovin nezačala vynalezením destilace. Právě tato okolnost vtiskla celému rozvoji výroby nápojů v Rusku úplně jiné pozadí a jiné technologické řešení. V tom spočívá celá podstata odlišnosti a neopakovatelnosti ruské vodky - její tajemství.

Destilace a principy získávání lihu byly Rusům minimálně do poloviny 15. století neznámé. Avšak silné alkoholické nápoje vytvořené na bázi kvašení šťáv bobulovin s medem existovaly v Rusku již od konce 9. století.

Bylo by logické předpokládat, že nepoznání destilace vedlo k výrobě produktu nízké kvality, znečištěného příměsemi, z chemického hlediska nečistého, nerafinovaného a samozřejmě špatně ovlivňující zdraví. Ve skutečnosti to bylo všechno naopak.
Až do seznámení se s destilací ruští výrobci medoviny používali na čištění zkvašeného pitného medu mechanické metody, které se zcela shodovaly s metodami čištění hroznových vín. K nim patřilo nejen dojití, uležení a zrání vína, ale i obecně používané vymražováním medu, při kterém se přiboudliny a jiné příměsi odstraňovali spolu s ledem, který se vytvářel na povrchu medu, takže účinnost medu se při tom ještě více zvyšovala. Současně s vymražováním se používalo i "lepení" medů, které se provádělo takovým unikátním materiálem jako "karluk" - jeseterovití klih (želatina).

Všechno toto poskytovalo ruské výrobě alkoholických nápojů kvalitativní výhody. A jen co se stalo zřejmé, že novou metodou destilace není možné dosáhnout stejné kvalitativní výsledky, jako při předchozím způsobu mechanického absorpčního čištění medu, začaly se ve výrobě vodky používat starodávné tradiční metody.

Událo se něco velmi zajímavého: Zatímco jiné země kráčeli cestou zdokonalování destilačních metod k dosažení relativně vysoké čistoty lihoviny, v Rusku se prostě vrátili k predliehovinárskej metodě výroby alkoholických nápojů, ale nevrátili se pouze zpět, nýbrž použili staré metody čištění pro nový polotovar, který se získal pálením. Přitom nebyly jednoduše sloučeny různé metody zlepšování kvality vodky, ale také vypracovaly nové dodatečné metody mechanického čištění, které byly pro vypálen líh přijatelnější, než pro medy. Takto se spolu s "karlukom" - jeseterovití klihem začali používat jako koagulanty-čistící prostředky - mléko a vaječný bílek. Navíc se zavedla filtrace vodky přes březové uhlí, jemnou plsť a říční písek.

(S použitím studie ruského historika VV Pochlebkina)

Na www.kuzovo.cz můžete pravou ruskou vodku zakoupit zde